Kongresové centrum Praha a Kongresový sál

Kongresové centrum Praha je jednou z dominant města s nádherným výhledem na panorama historické Prahy. Díky své poloze v blízkosti centra města, přímému napojení na metro a výborné dopravní dostupnosti patří mezi nejvýznamnější evropská kongresová centra.

Kongresové centrum Praha, zkratkou KCP, původně Palác kultury, je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4-Nuslích. Jedná se o největší kongresové centrum v Česku.

Kongresové centrum Praha a Nuselský most

Kde se Kongresové centrum Praha nachází

Budova se nachází na hraně Nuselského údolí a Pankrácké pláně mezi Nuselským mostem a Pankráckým náměstím u stanice metra C Vyšehrad na katastru Nusle.

Kongresové centrum Praha se nachází na adrese 5. května 1640/65, Praha 4, Nusle, 140 00 Praha 4, Česko.

Bezprostřední okolí nabízí vynikající dopravní spojení, které bylo jedním z důvodů, proč byla pro výstavbu vybrána právě tato lokalita. K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad.

Poloha v blízkosti centra města, přímé napojení na metro a výborná dopravní dostupnost usnadňují pořádání velkých domácích i mezinárodních akcí.

Základní údaje o budově

ÚdajInformace
NázevKongresové centrum Praha
Původní názevPalác kultury
Architektonický slohNeofunkcionalismus
ArchitektiJaroslav Mayer, Antonín Vaněk
Výstavba1976-1981
Přestavba1998-2000
MateriályZdivo, sklo, beton
Počet prostorAž 70 sálů a salonků
Celková kapacita9300 osob
Kapacita Kongresového sálu2764 lidí
Kapacita restaurace1700 osob
Adresa5. května 1640/65, Praha 4

Architektura a vznik Paláce kultury

Kongresové centrum Praha patří k nejvýznamnějším moderním stavbám české metropole. Jeho historie sahá do poloviny 70. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě tehdejšího Paláce kultury.

Již Územní plán Prahy z roku 1971 předpokládal, že na jižní hraně Pankrácké pláně vznikne při Severojižní magistrále centrum služeb.

K tomu lokalitu předurčovalo vynikající dopravní spojení, dálnice, metro a případné zaústění dalších komunikací ZÁKOSu, například druhého vyšehradského tunelu.

Projektová příprava budovy Kulturní palác byla vypracována ve Vojenském projektovém útvaru v Praze 6.

Projektová příprava budovy byla vypracována ve Vojenském projektovém útvaru na Praze 6, za vedení inženýra architekta Vladimíra Conka, CSc.

Stavba podle návrhu architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka byla zahájena v roce 1976 a slavnostně otevřena 2. dubna 1981 jako jedno z největších a nejmodernějších společenských center v Evropě.

Výběr projektu byl nesnadný. V prvním kole soutěže, která byla vypsána již v roce 1972, návrh VPÚ vybrán nebyl a výběrová komise dala přednost projektu, který vypracoval Projektový ústav hlavního města Prahy.

V dalších kolech byl projekt VPÚ přepracováván, nakonec odstoupil předseda výběrové komise.

Návrh VPÚ byl nakonec odmítnut s odůvodněním, že je z hmotového hlediska příliš masivní, ačkoliv bylo poznamenáno, že vhodným způsobem dotváří panorama města.

Výstavba budovy byla zahájena v roce 1976 na místě hřiště Nuselského SK a dokončena roku 1981.

Nosné ocelové konstrukce budovy byly vyrobeny v letech 1975 až 1979 v provoze MOSTÁRNA v tehdejším státním podniku Vítkovické železárny Klementa Gottwalda v Ostravě.

Panely pro výstavbu dodávala Prefa Přeštice, která se nachází nedaleko Plzně.

Po několika změnách byl v závěrečné fázi pověřen vedením výstavby doc. ing. Josef Šnejdar, CSc., který za její včasné dokončení obdržel Řád práce.

Od Sjezdového paláce k Paláci kultury

Při zahájení stavby bylo o budově referováno jako o Sjezdovém paláci, neboť byla určena též pro konání stranických sjezdů, které KSČ do té doby pořádala v přejmenovaném Průmyslovém paláci v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, nyní Výstaviště Praha.

Teprve od počátku roku 1981 byla budova známa pod názvem Palác kultury.

V souvislosti s výstavbou Paláce kultury bylo rozhodnuto u Národního divadla přepracovat původní projekt Nové scény tak, aby z něj byl odstraněn velký společenský sál, neboť se předpokládalo, že akce tohoto charakteru se budou moci konat právě v novém sjezdovém paláci.

Ke slavnostnímu otevření došlo 2. dubna za účasti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka.

Budova přiléhala k veřejnému prostranství s brutalistní dekorativní zdí u stanice metra Vyšehrad, prostranství bylo v souvislosti s výstavbou paláce přestavěno a doplněno o nová umělecká díla.

V roce 1981 byla odhalena před Palácem kultury směrem k centru na kamenném podstavci bronzová socha s názvem „Radostný den“ od sochaře Jana Hány (1927-1994).

Šlo o sochu matky s dcerou, které se s květy v rukou radují ze života.

Palác, který byl dokončen roku 1981, byl na základě rozhodnutí odboru kultury NVP z 31. května 1982 čj. kult/5-1420/81 vzápětí zapsán jako kulturní památka.

Památková ochrana byla zrušena k 6.

Proměna po roce 1989

Přestože objekt byl vybudován pro pořádání sjezdů KSČ v moderním prostředí a za přítomnosti co největšího počtu svých zástupců, s politickými změnami ztratil svůj význam.

Nové politické strany z důvodu spjatosti budovy s předchozím režimem odmítaly objekt využívat pro vlastní kongresy a sjezdy.

Vyvstala tak otázka, co s tak velkou budovou a jak ji využít.

Objevovaly se názory, že by palác měl být zbourán.

Jako možné se stalo pořádání celosvětově významných akcí.

Budova byla v roce 1995 přejmenována na Kongresové centrum.

Po roce 1989 se postupně proměnila v moderní kongresové centrum mezinárodního významu.

Rekonstrukce a modernizace

V letech 1998-2000 proběhla generální rekonstrukce a dostavba.

Její cena dosahovala tří miliard korun.

Konala se také kvůli chystanému 55.

Bezprostředně po dokončení modernizace hostilo Kongresové centrum Praha výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (2000), následované summitem NATO (2002), předsednictví České republiky v Radě Evropské unie i stovky významných mezinárodních kongresů a konferencí.

V letech 2016 až 2017 proběhla rekonstrukce interiérů budovy.

Byly například položeny nové koberce, postaveny nové záchody a kongresové centrum získalo novou vizuální identitu.

V roce 2014 stát získal 55% podíl a v roce 2025 se Praha stala jediným vlastníkem.

V prosinci 2016 vypsalo Kongresové centrum Praha architektonickou soutěž na dostavbu a rozšíření výstavních ploch a rekonstrukci přilehlého Pankráckého náměstí.

Důvodem byla skutečnost, že pro pořádání těch největších akcí světového významu kapacita i tak velkého objektu v řadě směrů nedostačuje.

Výsledky byly představeny na podzim 2017, soutěž vyhrál španělský architektonický ateliér OCA, celkem bylo k dispozici 76 návrhů.

Kongresové centrum získá menší konferenční i výstavní prostory, mělo se rekonstruovat také prostranství jižně od KCP.

V roce 2023 probíhaly přípravy na výstavbu víceúčelového sálu.

Kongresový sál

Kongresový sál, též Velký sál, je největší sál v budově o kapacitě 2764 míst.

Je vhodný pro pořádání kongresů, koncertů, divadelních a filmových představení nebo hudebních a dramatických programů.

Pyšní se nadstandardně velkým jevištěm o ploše 615 m², výbornou akustikou a flexibilitou.

Vstup do sálu je z 1., 2. a 4. patra.

Balkóny je možno uzavřít snížením stropů a stejně tak lze celkovou rozlohu prostor zmenšit použitím textilního jevištního horizontu.

Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě, 13. v pořadí.

Velké varhany v Kongresovém sále byly v letech 1989 až 1999 využívány pro pořádání pravidelných dopoledních nedělních varhanních matiné.

V Kongresovém sále se za dobu jeho existence udála celá řada výjimečných akcí, ať už to byl koncert Stinga v roce 2012, muzikál West Side Story v roce 2017 nebo slavný balet Labutí jezero v podání Královského moskevského baletu.

Interiér Kongresového sálu Praha

Další sály a víceúčelové prostory

Malý sál

Malý sál má kapacitu 440 osob.

Víceúčelový sál

Víceúčelový sál je vhodný především pro kongresy, symposia, divadelní a filmová představení, koncerty, plesy a jiné společenské události včetně výstav.

Prostor je vybaven výsuvným pódiem a hledištěm.

Jeho maximální kapacita je 1034 míst, z toho přízemí 648 míst a balkón 386 míst.

Sál je vybaven dvoudílnou oponou a v pódiu je zabudováno 9 zvedacích stolů.

V posledních letech zde pravidelně probíhají přímé televizní přenosy předvolebních debat.

Sál nedávno prošel revitalizací, při níž byly vyměněny koberce a nově natřeny všechny povrchy.

Multifunkční sály a salonky

Multifunkční sál je vhodný pro přednášky, konference, semináře a podnikové prezentace.

Jeho nespornou výhodou je nádherný panoramatický výhled na Prahu.

Tento velmi reprezentativní salonek je vhodný pro VIP setkání či diskuze.

Salonku dominuje originální výzdoba v podobě osvětlovacího tělesa.

Rovněž reprezentativní salonek zaujme uměleckým osvětlovacím tělesem a svou jedinečnou atmosférou.

Je vhodný pro VIP setkání a diskuze u kulatého stolu.

Příjemné místo s krásným výhledem na Prahu je vhodné pro semináře, konference, kurzy, firemní prezentace či gastronomické akce.

Místnost je vybavena projektorem s promítacím plátnem a byl zde položen nový koberec.

Kluby a menší jednací prostory

Pro lepší atmosféru v klubu a přirozenější světlo bylo instalováno LED osvětlení, stmívané a dělené do 4 sektorů, a pro větší soukromí byly instalovány vnitřní polopropustné rolety.

Prostory klubů jsou vhodné pro semináře, konference, kurzy, podnikové prezentace i gastronomické akce.

Místnosti disponují stahovacími polopropustnými roletami, světly rozdělenými do 4 zón s nastavitelnou hladinou osvětlení či mobilními příčkami.

Výhodou jsou i úchyty na dataprojektory s možností zavěšení ke stropu, projektor pak nikde v místnosti nepřekáží a neubírá kapacitu místnosti.

Sály jsou využitelné pro tiskové konference, semináře, symposia, školení, firemní prezentace či různé společenské události.

Kapacita a možnosti využití

Kapacita prostor umožňuje pořádání kongresů, konferencí, firemních akcí, kulturních programů i společenských událostí až pro 10 000 účastníků v 70 sálech a saloncích různých velikostí.

K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob.

Dále zde byla postavena restaurace s kapacitou 1700 osob, pro jednání předsednický salonek, dnes Jednací sál II, který je dochován v původní podobě, a dále prezidentský salonek, Jednací sál I.

Kongresový sál nabízí špičkové technické zázemí, moderní audiovizuální technologie, profesionální vybavení pro simultánní tlumočení i náročné televizní přenosy.

Kongresové centrum Praha má dlouholetou zkušenost s pořádáním prestižních mezinárodních akcí.

Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události.

Kromě využití pro kongresové akce místní prostory využívají také domácí či zahraniční filmové štáby.

Umělecká výzdoba interiéru

V budově se nachází kolem dvou set uměleckých děl.

Je zde například skleněná plastika Strom a další díla od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, stejných autorů, kteří připravili skleněný plášť budovy Nové scény Národního divadla.

Umělecky pojaté jsou i lustry, například Slunce od Vladimíra Procházky.

Dále se zde nacházejí ručně tkané gobelíny a tapiserie.

Stěny jsou obložené dekorativními kameny.

Jsou zde i pro svoji dobu typické mozaiky z keramických dlaždic.

Skleněná plastika Strom KCP

Mezinárodní význam a významné akce

Kongresové centrum Praha patří mezi nejvýznamnější evropská kongresová centra.

V roce 2017 se Praha díky centru stala osmou nejoblíbenější konferenční destinací na světě a v roce 2022 se dostala do TOP 5.

Bezprostředně po dokončení modernizace hostilo Kongresové centrum Praha výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000.

Následoval summit NATO v roce 2002, předsednictví České republiky v Radě Evropské unie i stovky významných mezinárodních kongresů a konferencí.

Kongresové centrum Praha bude hostit neformální zasedání Rady EU během českého předsednictví EU v roce 2022.

Kongresové centrum jako filmová lokace

Kromě využití pro kongresové akce místní prostory využívají také domácí či zahraniční filmové štáby.

Natáčely se zde například záběry, které se měly odehrávat v letištní hale, neboť některé části paláce mají s takovým objektem jistou podobnost.

Oblíbené je využití jednacích sálů pro scény, kde se dělají politická nebo vojenská rozhodnutí, v akčních a dramatických filmech.

Technické a ekologické prvky

Na střeše budovy se nachází solární elektrárna s kapacitou 936 kWp.

Kongresové centrum Praha má rozlohu 35 000 m².

Přímé propojení s hotelem Holiday Inn Prague nabízí komfortní ubytování v bezprostřední blízkosti konferenčních prostor.

Praktické využití Kongresového sálu

Kongresový sál je díky své kapacitě, nadstandardně velkému jevišti, variabilnímu uspořádání a kvalitní akustice vhodný pro velmi rozdílné typy programů.

Je možné zde pořádat kongresy, konference, koncerty, divadelní a filmová představení, plesy, televizní přenosy i hudební a dramatické programy.

Flexibilitu sálu zvyšuje možnost uzavření balkonů snížením stropů a zmenšení celkové rozlohy prostor použitím textilního jevištního horizontu.

Technické zázemí zahrnuje moderní audiovizuální technologie, profesionální vybavení pro simultánní tlumočení i prostředky pro náročné televizní přenosy.

tags: #kongresove #centrum #praha #kongresovy #sal